Co je komunitní plánování sociálních služeb?

Tento dokument je zařazen v kategorii: Sociální služby
Popis principů, přínosů, účastníků a cílů komunitního plánování sociálních služeb.

Komunitní plánování sociálních služeb

 

Komunitní plánování sociálních služeb je pojmem užívaný v ČR běžně pro „plánování rozvoje sociálních služeb“, které je zakotveno v zákoně o sociálních službách č. 108/2006 Sb.

 

Komunitní plánování sociálních služeb (KPSS) je plánování sociálních služeb na místní a regionální úrovni. Rozumí se tím otevřený a cyklický proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání řešení nejlépe odpovídajících místním podmínkám a potřebám lidí. Zajišťuje efektivní fungování sociálních služeb. To konkrétně znamená, že služby jsou dostupné, jsou na kvalitativně vyšší úrovni, reagují na aktuální potřeby uživatelů, jsou transparentní apod. Komunitní plánování sociálních služeb umožňuje obcím nebo krajům sdružovat stávající zdroje, zvyšovat efektivitu jejich využití a účelně využívat finančních prostředků, např. investované finanční prostředky jsou vynakládány jen na takové služby, které jsou potřebné.

 

Hlavním charakteristickým znakem komunitního plánování je důraz kladený na zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká, na partnerství, dialog a vyjednávání a na dosažení výsledku, který je přijat a podporován většinou účastníků. Komunitního plánování sociálních služeb se účastní zejména obec nebo kraj, jako zadavatelé služby a dále poskytovatelé a uživatelé sociálních služeb a veřejnost.

 

Princip plánování sociálních služeb
 

Základem komunitního plánování sociálních služeb je spolupráce zadavatelů (obcí, krajů) s uživateli (klienty) a poskytovateli (jednotlivými organizacemi) sociálních služeb při vytváření plánu, vyjednávání o budoucí podobě služeb a realizaci konkrétních kroků. Společným cílem je zajistit dostupnost kvalitních sociálních služeb.

 

Při plánování sociálních služeb se vychází zejména z porovnání existující nabídky sociálních služeb se zjištěnými potřebami (potenciálních) uživatelů služeb. Výsledek provedeného srovnání slouží jako jeden z klíčových podkladů pro zformulování priorit v oblasti sociálních služeb.

 

Kdo se účastní přípravy komunitního plánu?


Zadavatelé

 

Zadavatel je ten, kdo je odpovědný za zajištění sociálních služeb, které odpovídají místním potřebám - v našem případě se jedná o město Uherské Hradiště. Zadavateli služeb jsou především obce a kraje a volbami pověření zastupitelé – nesou hlavní odpovědnost za kvalitu a dostupnost sociálních služeb. Zastupitelé jako volení reprezentanti veřejnosti vytvářejí podpůrné politické klima pro realizaci komunitního plánu.

 

Poskytovatelé

 

Poskytovatel sociálních služeb je subjekt, který služby poskytuje a nabízí, bez ohledu na to, zda se jedná o fyzickou osobu, nestátní neziskovou organizaci, organizaci zřízenou obcí, krajem nebo státem. Poskytovatelé jsou ti, kdo služby provozují, prodávají, uskutečňují bez ohledu na to, zda se jedná o organizaci zřizovanou, státní či nestání, ziskovou či neziskovou. Všichni poskytovatelé mají při komunitním plánování rovné postavení. Jejich cíle a záměry mají stejnou váhu.

 

Uživatelé

 

Uživatelem sociálních služeb se rozumí osoba, které jsou poskytovány sociální služby z důvodu její nepříznivé sociální situace. Cílem uživatelů je vést plnohodnotný a spokojený život, k jehož dosažení potřebují služby, které jsou poskytované lidsky, jsou dostupné fyzicky i finančně, jsou kvalitní a především jsou poskytovány s respektem k důstojnosti a jedinečnosti každého člověka. V procesu komunitního plánování sociálních služeb mají uživatelé jedinečnou, nezastupitelnou a nenahraditelnou roli. Především jedině oni mohou poskytnout důležité informace o kvalitě sociálních služeb. Cíle a záměry uživatelů mají při komunitním plánování stejnou váhu jako cíle a záměry zadavatelů a poskytovatelů. Vyhledávání, oslovování a zapojování uživatelů do práce na komunitním plánu je nenahraditelná možnost, jak zjistit potřeby v sociálních službách, jak získat informace o kvalitě poskytovaných služeb, jak objevit existující mezery v jejich nabídce a jak objevit nové zdroje pro uspokojování potřeb.

 

Co získá uživatel a poskytovatel, zapojí-li se do komunitního plánování?

  • Možnost podílet se na utváření celkového systému sociálních služeb
  • Příležitost prosazovat vlastní zájmy a cíle
  • Příležitost k navázání nové spolupráce
  • Informace o aktivitách, potřebách a trendech v oblasti sociálních služeb

 

Co je výsledkem komunitního plánování?


Výsledkem je zejména systém sociálních služeb na místní úrovni, který odpovídá zjištěným místním potřebám, reaguje na lokální odlišnosti a zajišťuje, že finanční prostředky na služby vynakládané jsou efektivně využívány.

 

Co komunitní plán obsahuje?

  • Popis a analýzu existujících zdrojů (soupis a popis státních, obecních a nestátních poskytovatelů sociálních služeb a souvisejících služeb)
  • Statistické, sociologické, demografické údaje apod. (např. věkové složení obyvatel regionu, porodnost, úmrtnost, prognózy demografického vývoje)
  • Popis a analýzu existujících přání a potřeb obyvatel v oblasti sociálních služeb
  • Představu budoucnosti sociálních služeb – stanovení cílů a priorit rozvoje služeb
  • Časový plán postupu prací a zásady, které je třeba při zpracování a naplňování plánu dodržet
  • Způsob jakým budou jednotliví účastníci na místní úrovni zapojeni do vytváření a naplňování komunitního plánu.
  • Způsob, jakým bude KP sledován, vyhodnocován a případně měněn.

 

Jaký má komunitní plánování pro město přínos?

  • Zapojuje všechny účastníky systému sociálních služeb (tedy uživatele, poskytovatele, zadavatele) do přípravy a uskutečňování plánu sociálních služeb a zvyšuje tak podíl občanů na rozhodovacím procesu o způsobu jejich zajišťování, legitimizuje rozhodování řídících a zastupitelských orgánů a zvyšuje míru zapojení občanů do dění v obci
  • Podporuje dialog a spolupráci mezi obyvateli, zvyšuje pocit příslušnosti ke komunitě a umožňuje objevovat nové lidské i materiální zdroje
  • Zvyšuje dostupnost a kvalitu sociálních služeb a rozšiřuje jejich nabídku, zajišťuje, aby sociální služby odpovídaly zjištěným místním potřebám, reagovaly na lokální odlišnosti
  • Zvyšuje efektivitu investovaných finančních prostředků, protože je vynakládá jen na takové služby, které jsou potřebné
Zveřejněno dne: 23.07.2010   Datum poslední aktualizace: 25.04.2014
Zodpovědná osoba: Kozelková Jana