2006 - Františka Snopková

Františka Snopková Výrobce figurek z kukuřičného šustí

Františka Snopková (roz. Mrkvová) se narodila 5. listopadu 1948 v Buchlovicích v rodině klempíře Aloise Mrkvy a jeho ženy Marie, která se starala o domácnost a početnou rodinu – o děti Miroslava, Ludmilou, a po Františce ještě přibyl čtvrtý sourozenec – Ladislav. Úsilí rodičů se soustřeďovalo na dostavbu domku v Břestku, kam se záhy všichni přestěhovali. Maminka své děti vedla k samostatnosti a manuálním pracím. Především u své dcery Františky pozorovala od dětství vztah k rukodělným činnostem, které ji bavily. Uměla šít, plést, háčkovat a neustále vyhledávala nové záliby a přicházela s novými výtvory. Proto zůstala Františka po absolvování základní školy v učení u své tetičky, která ji poskytla odbornost v krejčovském oboru.

 

Františka Snopková se jako švadlena uplatnila v otrokovickém Svitu, kde byla zaměstnána jako šička. V roce 1973 se vdala za Rostislava Snopka a v letech 1974 a 1976 se jim narodili Radim a Erika. V této době se z rodinného domu přestěhovali do panelového bytu v Uherském Hradišti. Po dobu mateřské dovolené se věnovala nejrůznějším ručním pracím a hledala možné uplatnění pro své šikovné ruce. V blízkosti jejího domova sídlilo středisko ÚLUV, kde nabídla své rukodělné schopnosti. Pro švadleny modrotisku, kterému se středisko mimo jiné věnovalo, však nebylo volné místo, ale v té době byla poptávka po výrobě figurek z kukuřičného šustí. Františka Snopková získala první zkušenosti v ÚLUVu u paní Hermanové-Prachařové z Polešovic, která ji zasvětila do problematiky práce s touto přírodninou, představila jí přípravu a postupy získávání materiálu i vlastní technologické principy. Františku pohltila práce nejen doma, ale i na poli. Vzhledem k tomu, že zakázek bylo hodně, musela být postupně do práce zapojena celá rodina.

 

Po roce 1989 a po likvidaci střediska ÚLUV v Uherském Hradišti se v roce 1991 stala Františka Snopková osobou samostatně výdělečně činnou a zaregistrovala se jako živnostník. Dnes se věnuje zhotovování figurek z kukuřičného šustí více jak dvacet let. Její tvorba je neuvěřitelně rozmanitá, přesvědčivá a je odrazem jejích výtvarných vloh, vnímání a neustálého hledání námětů, především v terénu při nejrůznějších výročních slavnostech a folklorních příležitostech. Náměty pro své stále nové originální postavičky hledá rovněž ve starých ilustrovaných kalendářích, knížkách, na starých fotografiích. Jako předlohy jí slouží vlastní vzpomínky na romantické dětství na vesnici. Práce si jí stala nejen zaměstnáním a příležitostí k výdělku, ale hlavně zálibou, koníčkem, radostí a každodenní náplní času, která mnohdy čítá 17 hodin denně. V jejím díle se především zrcadlí vztah k tradicím, lidové kultuře, radost z toho, že je o její kukuřičné figurky a betlémy stále zájem nejen mezi dospělými, ale i mezi dětmi. Františka Snopková celých dvacet přibližuje práci s kukuřičným šustím v rámci prezentačních aktivit ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti, v muzeích regionu, pravidelně ji můžeme spatřit na tradičních jarmarcích v Uherském Hradišti, ve Strážnici, ve Vlčnově, ve Velké nad Veličkou, v Rožnově pod Radhoštěm, v Brně, Praze. Její tvorba sice nenese vlastní signaturu lidového tvůrce, ale aniž by „šusťové panenky“ na svého výrobce upozorňovaly touto značkou, reprezentují desítku let tradiční rukodělnou výrobu České republiky daleko za hranicemi, kam jsou výrobky Františky Snopkové vyváženy jako reprezentativní tradiční zboží prostřednictvím folklorních souborů nejen okresu Uherské Hradiště a Zlínského kraje. Několikrát měla autorka možnost předvádět práci s touto přírodninou v zahraničí – v Jordánsku, Sýrii, Německu a Rakousku.

 

Paní Františka Snopková prezentuje své výrobky na veřejnosti při nejrůznějších příležitostech a zapojuje se i do kreativních iniciativ s možností vlastní tvorby drobných figurek veřejností a dětmi. Své dovednosti a zkušenosti předává následovníkům – zaškolila svou dceru Eriku. Obě můžeme pravidelně potkávat ve Slováckém muzeu, na jarmarcích a školách v Uherském Hradišti. Paní Františka Snopková stále překvapuje objevováním nových kompozic drobné figurální tvorby s citlivým estetickým působením. V roce 2006 jí byla udělena Cena Vladimíra Boučka za zachování a rozvoj lidové umělecké výroby – ve specifickém oboru – práce s přírodním materiálem - kukuřičným šustím.

 

PhDr. Romana Habartová, etnografka Slováckého muzea v Uherském Hradišti

 

 pdf.png2006 Františka Snopková, soubor typu pdf, (2,4 MB)

 

Františka Snopková při podpisu do pamětní knihy města Františka Snopková při podpisu do pamětní knihy města