2008 - Antonín Hájek

Antonín Hájek Výrobce soustružených dřevěných předmětů zdobených kovem

Antonín Hájek se narodil 20. června 1938 v Uherském Hradišti. Jako každý malý kluk měl vždy po ruce malý nožík nebo kudlu a vyřezával píšťalky z vrbového poutí, lodičky z borové kůry nebo pistole ze smrkového dřeva.

 

Vyučil se strojním zámečníkem a automechanikem. Již během studia se u něj projevovala schopnost výtvarného vyjádření, především se zajímal o kresbu, výtvarné práce a aranžování. Zvolená profese jej nedokázala uspokojit, ale naopak využil znalostí oboru tohoto řemesla pro svou zálibu – řezbářství, soustružení dřeva a zdobení dřeva kovem. Znalost metalurgických procesů, technologie obrábění, měření a další znalosti a dovedností, vyplývajících z oboru zámečnictví se staly základem a odrazovým můstkem pro další profese. Poznatky mu napomáhají k originálnímu upravování a rekonstrukcím soustruhů a dalších pracovních nástrojů. Po odchodu z prezenční vojenské služky, kterou vykonávala v Dukle Praha jako vrcholový sportovec je stále více lákala lidová tvorba, kde jej fascinovala ušlechtilost tvarů a vyhledával příležitosti, kde by mohl svůj vztah k umění zdokonalit po odborné i výrobní stránce. Svou roli v jeho životě i zájmu sehrálo přátelství s keramickým mistrem Karlem Němcem z Ratíškovic, za kterým řadu let dojížděl. Seznámil se s technologií zpracovávání hlíny a oslovila jej tradiční umělecká tvořivost, z níž v souvislosti se svým vzděláním pronikal do tajů práce s kovem, strojního zpracování dřeva, jemuž neodolal a rozhodl se změnit zaměstnání ve prospěch dalšího uměleckého vzdělávání.

 

Jeho výrobky dosáhly vysoké umělecké úrovně, což potvrdili rovněž odborníci Ústředí lidové umělecké výroby. Prostřednictvím uherskohradišťského střediska ÚLUV se především dekorativní a drobné užitkové předměty z dílny Antonína Hájka dostávaly jako sortiment tradiční lidové výroby do prodejen Krásné jizby po celé České republice, ale i do dalekého zahraničí.

 

V roce nastoupil na místo správce budovy Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti, kde se mu přímo nabídla možnost sledovat profesory, mistry v oborech i studenty při práci, zhotovování forem, tvarů, které vedly k zhotovování nejrůznějších uměleckých děl. Právě tady se naučil odlévat bronzové plakety a plastiky a čas strávený na UMPRUM pro sebe maximálně zhodnotil. Po osmi letech opustil správcovství školy. Stal se osobou samostatně výdělečně činnou a své řemesel provozuje v dílně u svého rodinného domku v Uherském Hradišti v Mařaticích.

 

Antonín Hájek se zabývá především tradiční technologií – vyléváním dřeva cínem a olovem, kterou mistrovsky ovládá. Při zhotovování uměleckých předmětů vydlabává, vyřezává nebo vysekává ve dřevě tvary a prohlubiny, které vylévá roztaveným kovem a po zatuhnutí kov vyrovnává soustružnickým dlátem. Zabývá se hlavně soustružnickou výrobou užitkové a dekorativní dřevěné plastiky – svícnů, souprav mís a dóz, které často a rád doplňuje a zdobí cínovou intarzií. Z jeho díla vyzařuje odborná připravenost a zkušenost, preciznost, vytříbenost vkusu a výtvarná invence.

V roce 1991 se stal jako svobodný výtvarník členem Sdružení výtvarných umělců moravsko-slovenského pomezí, jehož prostřednictvím prezentuje svou tvorbu v oboru soustružení dřeva na společných výstavách.

 

Jako vrcholový sportovec rád láme rekordy také v oblasti umělecké tvorby. Zviditelnil Uherské Hradiště rovněž svými extrémními pokusy o výrobu unikátních předmětů, jako byla například obří kraslice z javora, vysoká 72 cm, vážící 38 kg, zapsaná do Guiennessovy knihy rekordů, zhotovená při příležitosti soutěže O nejkrásnější kraslici přelomu tisíciletí. Byla vystavena mezi 600 stovkami kraslic ve Slováckém muzeu na jaře roku 2001. V roce 2003 se rozhodl svůj rekord překonat kraslicí měřící 103,7 m, vážící 61 kg, s průměrem 54,2 cm. Dalším extrémním pokusem se stal rekordní štafetový kolík o délce 90,5 cm, průměru 88 mm a vážící 4,9 kg, na nějž se podepisovali čeští olympionici, kteří v Aténách vybojovali některou z medailí. Štafetový kolík je uložen v muzeu kuriozit v Pelhřimově.

 

Antonín Hájek se vedle kuriozit zabývá více jak čtyřicet let především drobnou užitkovou a dekorativní uměleckou tvorbou, vycházející z tradičních postupů v oboru práce se dřevem. Jeho předměty soustružené ze dřeva a zdobené cínem jsou výrazem osobitého vytříbeného designu, autor v nich citlivě snoubí tradici se schopností přizpůsobit se ve tvarosloví době i prostředí. Antonín Hájek je díky vlastní vytrvalé umělecko-řemeslné činnosti v oboru, který je v našem regionu méně obvyklým řemeslem, dokládajícím jedinečnost tradiční technologie využívané v minulosti předně ve zdobení čakanů, karabáčů, bičů či korbelů, reprezentující kulturu pastevců, vhodným kandidátem na udělení ocenění Města Uherské Hradiště – ceny Vladimíra Boučka za zachování a rozvoj lidové umělecké výroby – ve výjimečném oboru – soustružení dřeva a jeho zdobení kovem.

PhDr. Romana Habartová, etnografka Slováckého muzea v Uherském Hradišti

 

 

pdf.png2008 Antonín Hájek, soubor typu pdf, (206,1 kB)