Františkánský klášter s přilehlými pozemky oficiálně nabídla Provincie bratří františkánů k odkupu městu na začátku prosince loňského roku. Celková cena komplexu a pozemků je 42 milionů korun. Město bude částku splácet, a to po dobu 10 let, přičemž k tomu využije vlastních zdrojů.
Smyslem odkupu památky je podle města především ochrana kulturního dědictví a uplatnění vlivu města nad jejím budoucím využitím a osudem.
„Že by město takové nabídky nevyužilo, to si v podstatě ani nedokáži představit. Nechtěli jsme, aby památka takového významu připadla soukromým investorům, neboť její osud by v takovém případě mohl být nejistý,“ prohlásil starosta města Stanislav Blaha.
O konkrétním využití prostor kláštera a přilehlých pozemků budou orgány města rozhodovat později. „Nechceme nic uspěchat, konkrétním návrhům na využití památky a přilehlých pozemků bude předcházet zodpovědná koncepční příprava,“ potvrdil starosta Blaha s tím, že areál kláštera si zaslouží reprezentativní využití pro významnou veřejnou instituci, která zaručí veřejné zpřístupnění a prezentaci architektonických a historických hodnot památky, včetně unikátních barokních interiérů s dochovaným mobiliářem. I případné využití pohledově výrazně exponovaného pozemku v sousedství, který je do značné míry určující pro obraz dotčené části města, se bude orientovat zejména na významnou veřejnou budovu s mimořádnou architekturou a s kvalitními veřejnými prostory.
Ve svém souhrnu představuje soubor františkánského kláštera významnou kulturní památku přesahující místní význam. Objekt kláštera je ve velmi dobrém stavu a do dnešních dnů o něj bylo dobře pečováno.
Historie:
Prostor kláštera vznikl na místě tří městských domů se zahradami v bývalé židovské části města. Původní klášterní konvent byl vybudován na počátku 16. století v místech dnešního východního křídla, v 2. polovině 17. a na počátku 18. století došlo k celkové přestavbě do dnešní barokní podoby. K objektu náležela zahrada (původně městský hřbitov) na východní straně budovy a do 2. poloviny 19. století také dvůr s vjezdem z Mariánského náměstí.
Klášter byl založen v roce 1491 správcem olomouckého biskupství Janem Filipcem, který je zde také pochován.
Ještě před dokončením kláštera, v době vrcholící luterské reformace ve městě v letech 1542-1544, byli mniši donuceni opustit objekt, který zůstal prázdný až do konce 16. století. K novému osazení kláštera došlo na počátku 17. století po vypuknutí povstání Štěpána Bočkaje v Uhrách. Tehdy se do Uherského Hradiště uchýlili mniši z blízkého kláštera ve Skalici na Slovensku a generální kongregace řádu Menších bratří v Brně dokonce roku 1611 přičlenila zdejší klášter k uherské provincii.
V roce 1646 byl požárem ve městě zasažen i klášter, o rok později došlo vlivem vichřice k dalšímu poškození objektu. K obnově docházelo velmi pomalu a navíc byl klášter znovu zničen při požáru města v roce 1681. Teprve na počátku 18. století byla dokončena jak výstavba kláštera, tak jeho významná barokní úprava.
Celému souboru dominuje vysoká klášterní věž zastřešená barokizující bání. V přízemí je umístěna pamětní deska připomínající zbořenou kapli sv. Rozálie.
Vstupní průčelí kláštera - kvadratury je sevřeno mezi západní průčelí kostela a boční průčelí činžovního domu v ulici Františkánské. Hlavní vchod je orámován portálkem, v jehož tympanonu se nachází boltcová kartuše se znakem uherské františkánské provincie. Fasáda kvadratury je ploše pojatá, vyrůstá z průběžného soklu s obloukovou římsou, nahoře je uzavřena profilovanou římsou korunní.
Z jižní strany je vstup s pravoúhlým pískovcovým portálkem s nadsvětlíkem a reliéfní znak biskupa Jana Filipce, který sem byl druhotně umístěn. Západní i severní průčelí je rovněž v barokním stylu. Čtvercové nádvoří kvadratury je lemováno stěnami s vysokým pilastrovým řádem a pětinásobnou půlkruhovou slepou arkaturou ambitu. Celé přízemí je zaklenuto barokními lunetovými klenbami.
Pozoruhodný je barokní interiér slavnostního sálu refektáře, v němž jsou ústřední výzdobou klenby štuková oválná zrcadla s freskami Zvěstování Panny Marie a s apotheosou sv. Františka, sv. Amanda a sv. Anny. Plocha klenby je zaplněna těžkým palmetovým ovocným a květinovým štukem i medailony s reliéfními postavami světců a andílků. K provedení této štukové výzdoby interiérů byl povolán italský architekt Baltazar Fontana a malíř Krištof Monti. V lunetách jsou olejomalby na plátně, po stranách vestavěné barokní skříně. Severní průčelí sálu je vyplněno obrazem Večeře Páně. Sál se právem řadí k nejlepším dochovaným barokním interiérům na Moravě. Jeho restaurování bylo dokončeno v roce 2000.
V letech 1990 – 1991 se v prostorách kláštera uskutečnil archeologický výzkum vyvolaný stavebními úpravami. Soustředil se do prostoru rajského dvora a do východního a severního suterénu barokní kvadratury. Zachyceno bylo intenzivní středohradištní osídlení, nálezy a vrstvy středověkého stáří (od poloviny 13. do konce 15. století). Na nádvoří rajského dvora byl objeven i základ středověké zřejmě samostatně stojící osmiboké věže v přízemí s kaplí. V ní objevené lidské kosterní ostatky jsou hypoteticky dávány do souvislosti se zakladatelem kláštera Janem Filipcem. Tato atribuce nebyla dosud přesvědčivě doložena ani vyvrácena.
K dílčím úpravám objektu došlo zejména v důsledku požáru města v roce 1894 a zničení horní části věže a poškození jihovýchodní části kláštera.
K postupné rekonstrukci, spočívající ve výměně elektroinstalace, statickém zajištění budovy, vnitřní úpravě pro archivní účely, restaurování refektáře a knihovny, a nové fasádě došlo v letech 1975 až 1997. Kolaudace proběhla 15. 5. 1997 a celková rekonstrukce kláštera si vyžádala částku zhruba 52 milionů korun. Rekonstrukce objektu byla oceněna udělením titulu Dům roku 1996.
Pro média: audio - starosta města Uherské Hradiště Ing. Stanislav Blaha:
