"Dáno a stalo se u Nového Velehradu, léta Páně 1258 ve čtvrtek v oktávu Trojice"
Těmito slovy je datován jeden z nejdůležitějších pramenů k počátkům historie našeho města, listina Přemysla Otakara II., kterou byla nově vznikajícímu městu udělena práva, důležitá pro jeho další existenci. Ačkoliv je již dlouho nenávratně ztracená, její obsah je nám znám, neboť se dochoval v tzv. Kodexu velehradském, který obsahuje sbírku opisů privilegií pro klášter. Nejdůležitějším právem, které město obdrželo, bylo udělení brněnského městského práva. Jím bylo vyjmuto z působnosti zemského práva a ve svém obvodu se řídilo právním systémem, který převzalo do svého „mateřského“ města Brna.
Neméně významná jsou také udělená hospodářská privilegia, k nimž například patřilo mílové právo, podle něhož nesměla být v okruhu míle žádná krčma. Pro rozvoj obchodu ve městě sehrálo důležitou roli přenesení dvou týdenních trhů z trhových vsí Kunovice a Velehrad (Staré Město) a ustavení dalšího, šestitýdenního výročního trhu konaného 14 dní po svátku sv. Michala. Město tehdy získalo tři zeměpanské vsi Kunovice, Míkovice a Ostrožskou Novou Ves, pro prvních 10 let k bezplatnému užívání. Kromě tohoto majetku daroval král městu les kolem řeky Moravy až k hranicím rybářské vsi Kostelany s rybáři zde usazenými. Ekonomický význam mělo rovněž přeložení obchodní cesty vedoucí od Uherského Brodu z Kunovic do Uh. Hradiště. Pravděpodobně jedinou výsadou, které město nevyužilo, bylo udělení práva razit mince.
Foto opisu listiny (v originále se nedochovala) z tzv.Velehradského kodexu, Slovácké muzeum Uherské Hradiště
