V letošním roce získá Cenu Vladimíra Boučka paní Naďa Kubisová, a to za výrobu drobných zvykoslovných předmětů – konkrétně batikovaných novoveských kraslic. Druhou oceněnou je paní Dana Štětinová, která se věnuje výrobě krojových a historických klobouků a dalších tradičních pokrývek hlavy.
Čestné uznání při Ceně Vladimíra Boučka bylo uděleno panu Ondřeji Žampachovi za jeho uměleckou práci se sklem, zejména za ateliérovou tvorbu zahrnující broušení a reliéfní pískování. Rozhodli o tom zastupitelé města na svém zasedání 27. dubna 2026.
Město Uherské Hradiště, kde jsou tradiční řemesla a rukodělná výroba dlouhodobě mimořádně ceněny, Cenu Vladimíra Boučka uděluje od roku 2005. Je určena osobám, které při své činnosti uchovávají znalosti a dovednosti nezbytné pro provozování tradičních lidových řemesel a zároveň své výsledky prezentují na veřejnosti. Typicky jde o jarmarky lidové a tradiční rukodělné výroby v Uherském Hradišti, akce pořádané Slováckým muzeem a další kulturní události se zaměřením na lidovou tvorbu. V roce 2009 byla cena rozšířena o možnost udělování čestného uznání. To je určeno osobnostem, které nejsou přímými nositeli řemesla, ale aktivně se podílejí nebo v minulosti podílely na jeho rozvoji a zachování.
Místostarostka Jana Grygarová zdůraznila, že ocenění patří lidem, kteří významně přispívají k uchovávání místní kultury, kde mají tradice a rukodělná výroba silné postavení: „Tito lidé si zaslouží velké uznání. Svou dlouhodobou prací a zaujetím pomáhají udržovat a předávat řemeslné dovednosti, které tvoří důležitou součást kulturní identity našeho regionu. Jejich práce je vysoce cenná a patří jim za ni poděkování i respekt,“ uvedla Jana Grygarová.
Starosta města Stanislav Blaha ocenil především společenský, kulturní, ale i praktický přínos nositelů ceny: „Tradiční řemesla a lidová rukodělná výroba jsou dnes stále vzácnější, a právě proto si zaslouží naši pozornost i podporu. Díky lidem, kteří se jim věnují, zůstávají tyto dovednosti živé a jsou předávány dalším generacím, což má zásadní význam nejen kulturní a společenský, ale i zcela praktický. Bez jejich práce by se totiž v mnoha případech neobešly například folklorní soubory a další nositelé tradic. Pro naše město i celý region je jejich přínos mimořádný. Snažíme se proto tyto tvůrce aktivně podporovat, mimo jiné i tím, že mají pravidelně své místo na jarmarcích a dalších akcích v Uherském Hradišti, které se nesou v duchu lidových tradic,“ uvedl starosta.
Během více než dvou desetiletí bylo tímto oceněním nebo čestným uznáním vyznamenáno již přes padesát osobností, které vynikly v nejrůznějších oborech lidové umělecké výroby: šití a výroba lidových krojů, výšivka, kamenina, hrnčina, keramika, řezbářství, práce s kovem, práce s přírodními pletivy a mnohé další.
V loňském roce si shodou okolností Cenu Vladimíra Boučka odnesly osobnosti ve stejných oborech, jako letos – byly to krasličářka Anna Řezáčová a kloboučnice Darina Pochylá.
Slavnostní předávání Ceny Vladimíra Boučka za zachování a rozvoj lidové umělecké výroby je letos naplánováno na 26. května.
Cena je pojmenována po Vladimíru Boučkovi (1901–1985), který byl významnou osobností spjatou s Uherským Hradištěm. Patřil mezi zakladatele projektu Ústředí lidové a umělecké výroby a podílel se na formulování moderních přístupů k péči o tradiční lidovou kulturu.
Naďa Kubisová
Naďa Kubisová se dlouhodobě věnuje tradiční výrobě batikovaných novoveských kraslic, kterou rozvíjí a předává dalším generacím. K této rukodělné činnosti se dostala již v dětství v Ostrožské Nové Vsi, kde získala první zkušenosti od místních maléreček kraslic, a postupně své znalosti prohlubovala studiem odborných materiálů i dochovaných historických vzorů.
Ve své tvorbě využívá tradiční techniku voskové batiky typickou pro oblast Ostrožska, založenou na postupném nanášení vosku a barvení. Vytváří širokou škálu ornamentů – geometrických, rostlinných i figurálních – a navazuje na charakteristické typy novoveských kraslic (halúzkové, hvězdicové, kostelové či zelové). Každý výrobek vzniká jako originál při dodržení technologických postupů i regionálního tvarosloví.
Kromě vlastní tvorby se aktivně věnuje lektorské činnosti. Působí jako vedoucí lektorka krasličářského kroužku v Ostrožské Nové Vsi a spolupracuje s muzei, školami i dalšími institucemi, kde vede kurzy, workshopy a ukázky výroby pro veřejnost i zahraniční návštěvníky. Významnou součástí její činnosti je práce s dětmi a systematické předávání dovedností v rodinném i širším komunitním prostředí.
Její kraslice jsou prezentovány na výstavách a v expozicích muzeí na Slovácku i mimo region a jsou součástí stálé expozice Galerie kraslic v Libotenicích. Podílela se také na projektech a kulturních aktivitách spojených s prezentací tradice, například při přípravě tematických výstav a publikací.
Naďa Kubisová patří k výrazným osobnostem v oblasti tradičního zdobení kraslic, je držitelkou značky Tradiční výrobek Slovácka a členkou profesní asociace. Svou činností přispívá k uchování, rozvoji a popularizaci této specifické formy lidové umělecké výroby.
Dana Štětinová
Dana Štětinová je kloboučnice specializující se na ruční výrobu krojových, historických a stylových pokrývek hlavy. K oboru se dostala postupně – od samostatného šití oděvů přes působení ve folklorním souboru Ostrožan až po odborné vzdělání v oboru kloboučnice, které dokončila v roce 2002.
Ve své tvorbě navazuje na tradiční technologie (napařování a tvarování na formách) a každý výrobek zhotovuje jako originál s důrazem na autenticitu, funkčnost a respekt k regionálním typům. Postupně rozšířila portfolio z krojových klobouků i na dámské pokrývky hlavy (čepení, čepce, čelenky) a věnuje se také opravám historických kusů.
Práce Dany Štětinové zahrnuje i rekonstrukce zaniklých či dochovaných typů pokrývek hlavy na základě studia vzorů, fotografií a konzultací s odborníky. Vytváří rovněž historické a vojenské klobouky podle popisů či kreseb. Výrobky Dany Štětinové jsou využívány folklorními soubory, krojovými výrobci, muzei i dalšími institucemi v České republice i na Slovensku.
Podílela se na odborných projektech zaměřených na obnovu krojů (např. MAS Ostrožsko-Veselsko) a spolupracovala na výstavách a expozicích. Její práce je zastoupena mimo jiné v muzeích v Novém Jičíně, Boskovicích a ve Veselí nad Moravou.
Kromě vlastní tvorby se věnuje i popularizaci řemesla – účastní se jarmarků, přehlídek a vzdělávacích aktivit, kde prezentuje tradiční postupy a poskytuje odborné poradenství. Dlouhodobě shromažďuje dokumentaci a podklady k výrobě krojových pokrývek hlavy, které využívá pro další tvorbu i zachování oborové kontinuity.
Ondřej Žampach
Ondřej Žampach je sklářský výtvarník a designér zaměřený na ateliérovou tvorbu skla, zejména broušení a reliéfní pískování. Navazuje na rodinnou tradici Ateliéru Žampach, který převzal od svého otce v roce 2018, a dále rozvíjí jeho umělecký i technologický směr.
Ke sklářskému řemeslu se dostal přirozeně v rodinném prostředí, kde získával praktické zkušenosti již od dětství. Po studiu designu na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti se začal plně věnovat práci v ateliéru, kde postupně rozvíjel vlastní výtvarný rukopis a podílel se na tvorbě nových designových kolekcí.
Jeho tvorba je charakteristická využitím techniky reliéfního pískování, při níž jsou motivy přenášeny na sklo pomocí šablon a následného opracování abrazivem. Věnuje se především autorské tvorbě z čirého i přejímaného křišťálu, často inspirované přírodními motivy. Každý výrobek vzniká jako originál s důrazem na detail, technologickou přesnost a výtvarnou hodnotu.
Ateliér pod jeho vedením kombinuje tradiční postupy s moderními technologiemi a zaměřuje se na vývoj nových produktů i zachování stávajícího sortimentu. Vedle sklářské tvorby rozšířil činnost také o návrh a výrobu papírových obalů. Produkce zahrnuje autorské kolekce dekorativního i užitkového skla, včetně zakázkové a dárkové tvorby.
Díla Ondřeje Žampacha jsou prezentována na výstavách v České republice i zahraničí a nacházejí uplatnění v galeriích, specializovaných prodejnách i veřejném prostoru. Aktivně se podílí na prezentaci českého sklářského umění a rozvíjí jeho současnou podobu při zachování kontinuity rodinné tradice.
pozn. profily oceněných s využitím textů nominací
Foto: Slovácké muzeum Uherské Hradiště, město Uherské Hradiště
