Rozvoj města souvisí také s tím, jak se daří využívat jeho stávající území a hledat pro ně nové využití. Právě bývalý pivovar patří mezi významná transformační území, která mohou změnit podobu své části města a současně přinést nové funkce a zázemí pro její obyvatele. Připravovaná proměna tak není jen otázkou samotné výstavby, ale také širšího fungování Jarošova.
„Rozvoj města neznamená jen výstavbu nových domů. Důležité je, aby nové bydlení vznikalo v místech, která mají dostatečnou kapacitu a dobré napojení na okolí a kde mohou současně vznikat služby, veřejná prostranství a potřebná infrastruktura. Právě bývalý pivovar je příkladem území, které má velký potenciál. Může přinést stovky nových bytů
a zároveň pomoci propojit Jarošov, který byl areálem pivovaru dlouhé roky rozdělený. To je z pohledu města stejně důležité jako samotná výstavba,“ řekl starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha.
Bydlení doplní obchody a služby
Podle aktuálně připravovaného záměru má v území vzniknout 280 bytových jednotek. Bydlení doplní komerční prostory pro služby a maloobchod. Součástí záměru jsou také parkovací místa pod objekty i na terénu, nové dětské hřiště a napojení na městskou hromadnou dopravu.
Důležitou součástí projektu je také nové veřejné propojení území. Obnovení historické komunikace má umožnit průchod areálem bývalého pivovaru a lépe propojit části Jarošova, které dnes areál odděluje. Právě tento záměr patří mezi dlouhodobé cíle města.
Na přípravě se podílí také město
Investorem projektu je soukromý subjekt. Město Uherské Hradiště proto není tím, kdo výstavbu nové čtvrti financuje nebo realizuje. Do přípravy ale vstupuje z pohledu širšího fungování území a řeší s investorem otázky, které se týkají veřejného prostoru, dopravy, technické infrastruktury a budoucího majetkoprávního uspořádání.
Město se do přípravy záměru zapojilo už ve fázi územní studie. S projektanty ze společnosti GG Archico konzultovalo a koordinovalo urbanistické a architektonické řešení, jeho začlenění do okolní zástavby i návaznosti na veřejná prostranství a uliční síť. Součástí jednání bylo také řešení dopravy.
„Při přípravě projektu jsme řešili kapacitu a rozmístění parkovacích míst i napojení nové čtvrti na městskou hromadnou dopravu. Do záměru jsou proto zařazeny také nové zastávky, které umožní obsluhu lokality Pouličkou,“ přiblížil starosta Stanislav Blaha.
Město s investorem zároveň jedná o budoucím majetkoprávním uspořádání. Týká se mimo jiné veřejných prostor a některých částí infrastruktury, které by po dokončení mohly přejít do majetku města. Cílem je nastavit jejich budoucí správu a fungování tak, aby odpovídaly potřebám nové části Jarošova.
První etapa má začít v roce 2027
Soukromý investor nyní připravuje další postup projektu a podle aktuálního záměru má v roce 2027 zahájit první etapu výstavby. Nová čtvrť bude vznikat postupně. Proměna bývalého pivovaru je součástí širšího rozvoje města a jeho snahy využívat také velká transformační území pro nové bydlení.
Vedle Jarošova se v současnosti připravuje také další významná proměna území bývalého areálu ČSAD v Průmyslové ulici. Aktuálně projednávaná územní studie zde prověřuje možné uspořádání území s převažující funkcí bydlení. Návrh studie pracuje s kapacitou 588 bytů a současně řeší dopravu, parkování, veřejná prostranství, zeleň, služby nebo možnost umístění mateřské školy. Jde přitom o návrh možného budoucího využití území, nikoli o schválení konkrétní výstavby.
Další velkou rozvojovou lokalitou je část areálu bývalé nemocnice v blízkosti centra. Pro její postupnou přeměnu má město od roku 2021 platný regulační plán, který stanovuje základní koncepci veřejné infrastruktury a podmínky využití území o rozloze přibližně 17 hektarů. Dlouhodobý záměr počítá s vytvořením nové městské části s bydlením (až 800 bytů
v bytových domech a 50 rodinných domů), veřejnými prostory, zelení a občanskou vybaveností.
Bývalý pivovar v Jarošově tak společně s dalšími transformačními územími představuje součást dlouhodobého rozvoje Uherského Hradiště. Jejich postupné využití může městu přinést nové možnosti pro bydlení, služby i vznik kvalitních veřejných prostor, aniž by bylo nutné rozšiřovat město do nových dosud nezastavěných území na zemědělskou půdu nebo do krajiny.
