„Den vzniku samostatného Československého státu nejsou jenom převratné dějinné události, ale také hodnoty, které nosíme ve svých srdcích, a které stály u zrodu Československa i tenkrát, v roce 1918. Mluvím o odvaze, spravedlnosti a víře v lepší zítřky. Ale je to i hrdost na naši minulost, protože si připomínáme odvážné činy našich předků, kteří měli vizi samostatného a svobodného státu,“ řekla ve svém proslovu místostarostka města Pavlína Jagošová.
K oficiálnímu vyhlášení samostatnosti došlo dne 28. října roku 1918 na Václavském náměstí v Praze. Československý stát vznikl dva týdny před koncem první světové války.
V Uherském Hradišti těmto událostem předcházel důležitý a velmi rozsáhlý akt, konaný už 26. května ve Smetanových sadech - Manifestační sjezd slováckého lidu, kterého se zúčastnilo na 20 tisíc lidí. Přes rozsáhlé policejní represe přijeli také zástupci Slováků, které shromáždění nadšeně přivítalo. Poslanec a pozdější olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan na sjezdu mimo jiné kategoricky prohlásil, že si na Vídni svá práva dobudeme.
Telegram se zprávou o vzniku republiky přišel 28. října 1918 ve večerních hodinách na nádraží, starostovi Františku Benešovi byl doručen do vinného sklepa v Mařaticích. Brzy poté bylo v Měšťanské besedě sestaveno provolání, které ještě v noci tiskař Karel Novotný vytisknul, a bylo vylepeno, aby se zpráva co nejdříve dostala k obyvatelům města. Poté, co se zpráva o rozpadu monarchie a vzniku Československa 29. října v ranních hodinách rozšířila mezi obyvatele města, probíhaly po celý den spontánní oslavy.
Pamětní deska na pomníku Obětem I. světové války na Komenského náměstí byla odhalena 28. 10. 1923. Zhotovena byla z bronzu zrušeného pomníku císaře Františka Josefa I. ve Smetanových sadech firmou V. Mašek, první pražská umělecká slévárna v Praze-Karlíně, podle návrhu Rudy Kubíčka a sádrového modelu Václava Amorta.