Bývalá židovská synagoga byla postavena v roce 1875. Původně měla hladké průčelí s trojúhelníkovými štíty lemovanými dekorativní římsou a sedlovou střechu. V roce 1904 byla přestavěna a opatřena novorománským průčelím a doplněna kopulí. Ve čtyřicátých letech byla vypálena a po roce 1945 přestavěna na kulturní dům, později knihovnu. Kopule nebyla při této úpravě obnovena. Sakrální halový prostor byl vložením patra zrušen a budova změněna na dvoupodlažní. Při rekonstrukci po požáru v 60. letech nebyla obnovena řada detailů a architektonických článků.
Při nejnovější opravě došlo k regeneraci původní architektury, byly odstraněny znepřehledňující vnitřní vestavby i parazitní přístavba se sociálním zařízením. V roce 2004 byla obnovena kopule, která byly zničena při požáru v roce 1944.
Zjednodušená novorománská průčelí jsou rytmizována pilastry a sdruženými okny, které svírají nad sebou v půlkruhově zakončené šambráně kruhové okénko. Podélná průčelí mají postranní rizality završené trojúhelníkovými frontony. Štítová průčelí jsou završená půlkruhovým štítem rovněž s postranními rizality se segmentovými frontony. Synagoga byla postavena původně jako jednolodní halový objekt v patře s galerií, přístupnou symetrickými schodišti, které navazují na vstup.
Dnes je pro potřeby knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana využito kromě dosavadních prostor také podkroví.
Objekt byl prohlášen nemovitou kulturní památkou.