Marie Zajícová, rozená Poláchová se s malováním kraslic poprvé setkala už jako dítě, kdy s maminkou chodila v Ostrožské Nové Vsi ke švadleně Anně Konečné, která současně kraslice malovala. Už tenkrát se jí tato technika líbila, ale nebyla k tomu nijak vedena. Od mládí ráda malovala, byla zručná na ruční práce a nejraději šila. Proto se vyučila jako krejčová v OP Prostějov, v jehož uherskohradišťském závodě v roce 1975 začala pracovat. Po dvojí mateřské dovolené se však do výrobního družstva Hanačka v Uherském Hradišti z důvodu náročného střídání směn nevrátila a pracovala ve skladu. V té době se začala zajímat o zdobení kraslic. Přivedla ji k tomu její tchyně Marie Zajícová, rozená Kováříková, která ovládala reliéfní techniku i voskovou batiku a spolupracovala s družstvem Zádruha. Patřila ještě ke starší generaci novoveských krasličářek, které malovaly podomácky vyrobenými barvami z olšové kůry na plná vejce. Od tchyně získala postupně cenné zkušenosti, a především povědomí o vzorech, kompozici a barevnosti kraslic. Druhou krasličářkou, která ji ovlivnila, byla Jarmila Lagová, u které si rozšířila své znalosti o technice a motivice novoveských kraslic. Marie Zajícová začala tvořit v roce 1985 a postupně se natolik zdokonalila, že začala dodávat kraslice do ÚLUV a práce, která byla původně jen koníčkem ji začala živit. Pro ÚLUV pracovala až do jeho zrušení v roce 1995, poté pak získala vlastní živnostenský list. Postupně se naučila kraslice halúzkové, kostelové a zelové, později začala zdobit i kraslice popovské s figurálním motivem. V 80. a 90. letech tak vyrobila na stovky kraslic různých technik. V současnosti tvoří i kraslice reliéfní a dírkované - ručně vrtané. Kromě samotné celoživotní práce předává Marie Zajícová své znalosti a zkušenosti mladším generacím. Postupem doby se od ní naučila technice batikování spousta dětí, mladých dívek a žen. Z rodiny byla nejvíce aktivní neteř Martina Poláchová, která se technice batikování věnovala dlouhodobě a jejíž kraslice získaly přední umístnění i na výstavě ve Veselí nad Moravou. Marie Zajícová stále aktivně pracuje a současně působí osvětově nejen na školách v Ostrožské Nové Vsi a Uherském Ostrohu, kde vedla několik kroužků a kurzů pro děti a mladé maminky, ale i v Uherském Hradišti. Zde ve Slováckém muzeu každoročně předvádí na velikonočních dílničkách. V roce 2022 zde vedla i samostatný kurz batikovaní kraslic, kterého se zúčastnilo více než deset zájemkyň. S jejími výrobky se mohou zájemci setkat v prodejně Slováckého muzea. Marie Zajícová bravurně ovládá techniku batikování, která využívá vosk jako prostředek k vytvoření ornamentu. Batikování kraslic je technika podobná vzorování tkanin pomocí voskové rezerváže, kdy kresba po obarvení zůstane na kraslici. K batikování se používá přirozeně zbarvený ševcovský vosk, včelí vosk a parafín. Autorka při práci používá kahánek, který tvoří lžíce upevněná na dřevěném stojánku, pod kterým je zapálena svíce. Na lžíci se rozehřívá vosk, do kterého krasličářka namáčí dřívko s dutou trubičkou zakončené špičkou - stužkou. Nanášením včelího vosku zaplňuje autorka postupně plochu vajíčka a vytváří na něm ornament. Díky dlouhé čáře vytvořené jedním tahem získá širokou škálu vzorů, a to geometrických, rostlinných a figurálních. Geometrický ornament se tvoří rozdělením skořápky vejce vertikálními, horizontálními a diagonálními čarami, díky kterým pak vzniká zajímavý dekor kraslice. Rezervážní technika představuje postupné namáčení vejce do příslušného barevného tónu při striktním zachovávání posloupnosti barev od oranžové, přes červenou k černé, vždy s postupným voskovým krytím – bedněním. Jedná se o vykrývání malých ploch vajíčka na jednotlivých barvách. Závěrečná fáze spočívá v otopování – stírání vosku z povrchu vajíčka, které je možné pouze opatrným nahříváním zabedněné kraslice nad plamenem. Marie Zajícová se zabývá i batikováním v kombinaci s leptem. Tvoří tak kraslice zelové, zdobené drobným ornamentem, který vytváří síť kosočtverců v barvě žluté (sirkové), oranžové (mrkvové) a červené (rumělkové). Na rozdíl od předchozího postupu se zelové kraslice v závěru práce namáčejí do šťávy z octu, kvašeného kyselého zelí nebo okurkové šťávy, která voskem nepokryté plochy vyleptá doběla. Umění Marie Zajícové, která mistrně ovládá výše zmíněné techniky k precizní tvorbě kraslic, je vskutku výjimečné. Po celých téměř čtyřicet let, kdy se tímto rukodělnou prací zabývá, vytvořila na tisíce kraslic a přispívá tak k udržování ojedinělého umění.
Text i fotografie poskytla příspěvková organizace Slováckém muzeum v Uherském Hradišti.
