Důvodem pro změnu režimu sečení je dlouhotrvající nedostatek srážek. „Sucho se prohlubuje po dobu několika předchozích let a letošní jaro zatím neslibuje žádný obrat tohoto trendu, spíše naopak. Z tohoto důvodu můžeme v současném období ve městě zaznamenat plochy zeleně, na nichž je porost vyšší, než bývá obvyklé,“ vysvětlil starosta města Stanislav Blaha. Vyšší travní porost napomáhá zachovat více vláhy v půdě a v případě srážek účinně zabraňuje odtoku dešťové vody. Na druhou stranu je však také nutné vzít v úvahu, že nesečené plochy někdy nepůsobí z estetického hlediska příznivě, zvlášť v upravených historických centrech měst. „Proto je četnost sečí v Uherském Hradišti vždy určitým kompromisem,“ řekl starosta.
Jak má kde být vysoká tráva, to není striktně dáno, výška ponechaného travního porostu se odvíjí od konkrétní lokality a aktuální klimatické situace. V centru města je udržována tráva kratší, než v okrajových částech města. V době déletrvajícího letního sucha se ovšem od sečení upouští úplně a to až do doby, než nastanou lepší vláhové podmínky. Obecně je střed města sečen v nejvyšší intenzitě údržby, což teoreticky může znamenat 8 – 10 sečí ročně, v lokalitách vzdálenějších od centra asi 6 sečí ročně a plochy přecházející do krajiny jsou sečeny 2 x ročně. „Jedná se však o teoretickou četnost, protože ve skutečnosti je počet sečí dán vývojem počasí, takže zpravidla dochází k omezování jejich počtu. Novinkou je zvýšený podíl ploch, kde se seče se sběrem posečené trávy a to zejména ve vysoce frekventovaných plochách v případech, kdy velký objem posečené hmoty vytváří nevzhledné shluky,“ popsal místostarosta Čestmír Bouda.
Kromě úpravy režimu sečení je snahou města podpořit zadržování vody a zlepšení mikroklimatu i výsadbou stromů. Z důvodu lepších podmínek pro zakořenění jsou v posledních letech vysazovány stromy výhradně na podzim. Například v loňském roce bylo vysazeno větší množství dřevin v plochách mezi zimním stadionem a sídlištěm Na Rybníku, dále byla vysazena alej stromů podél cyklostezky vedoucí do Jarošova a zahájena postupná výsadba aleje na ulici Sadové, jejíž pokračování plánujeme na letošní podzim. Část výsadeb stromů je opatřována zavlažovacími vaky. Nově budou v průběhu května vaky instalovány k již zmíněné aleji podél cyklostezky do Jarošova. Tam je jejich umístění důležité zejména z toho důvodu, že se jedná o stromy vysazené ve svahu a při klasicky prováděné závlaze dochází k odtoku vody z povrchu. Zavlažovací vaky uvolňují vodu tak pomalu, že veškerá voda vsákne v místě a dostane se tak efektivně ke kořenům mladých stromků.
Pokud se týká okolí města, připravuje radnice několik projektů ke zlepšení podmínek pro zadržení vody v krajině. Na území katastru Mařatic na městské parcele vinoucí se od ulice Konečná na sídlišti Východ až k hranici katastrálního území Vésky bude v letošním podzimním období realizován interakční prvek v podobě zatravněného pásu doplněného stromovým a keřovým patrem. Délka této parcely, na níž budou výsadby realizovány je téměř 800 m. Účelem tohoto opatření je zejména zadržení vody v krajině a protierozní funkce, ale význam bude mít i na zvýšení rozmanitosti druhů rostlin a živočichů a další ekologické a estetické funkce. Pokud se týká složení výsadeb, bude se jednat o zatravněný pás doplněný výsadbami stromové a keřové zeleně. Použity budou například druhy javor babyka, lípa srdčitá hrušeň polní, dále trnky, svídy a podobné dřeviny, které jsou vhodné pro dané podmínky. Další opatření obdobného charakteru připravuje město ve svažitém zemědělsky využívaném území jižně od Jarošova, nad spojnicí koncových částí ulic V Trpínkách a Před Branou, kde je zpracován projekt na realizaci několika interakčních prvků navazujících na závěry jednoduchých pozemkových úprav v rámci lokálního územního systému ekologické stability. Jedná se o systém liniových prvků, které jsou trasovány tak, aby zachycovaly a usměrňovaly povrchové vody. Tím by byla podstatně zmírněna půdní eroze a odtok srážkové vody, která by v případě přívalového deště nestačila vsáknout, by byl usměrněn do místní vodoteče. Kromě modelace terénu zahrnují tato opatření výsadby dřevin jako např. jeřáby, duby, lísky, hlohy a další.
Za zmínku stojí také ryze technická opatření, kterými lze zadržet srážkovou vodu v místě jejího spadu a zabránit povrchovému odtoku do kanalizace. V samotném městě, v lokalitě sídliště Štěpnice, má město připraven projekt na výměnu nepropustných povrchů za propustné u dvou velkých parkovišť o celkové ploše 2 500 m2. Jedná se o dotační projekt zaměřený na udržení vod v krajině, který je v současné době ve fázi posuzování splnění podmínek dotačního titulu.
„Z Operačního programu Životní prostředí je uvolněna jedna miliardu korun pro města a obce na opatření, která zefektivní vsakování dešťových srážek a podpoří jejich zachytávání pro další využití. Proto věříme, že v žádostech o dotace budeme úspěšní a že budeme naše záměry schopni zrealizovat,“ uzavřel místostarosta Bouda.
-JP-
